Školní vzdělávací program

„Dobrá škola – cesta do budoucnosti“

Z á k l a d n í š k o l a Mjr. Ambrože Bílka a M a t e ř s k á š k o l a M e t y l o v i c e

příspěvková organizace

 

 

 

 

č.j. ZŠ/135/Ko/07

 

 

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

 

 

 

 

 

 

 

MOTTO : „ Chytré je ucho, které neposlouchá hloupé řeči .“

( B. Němcová )

 

 

 

 

 

 

 

 

II. Úvod :

Charakteristika oboru vzdělání – základní vzdělávání

 

Povinnost školní docházky

Základní vzdělávání je spojeno s povinnosti školní docházky. Plnění povinnosti školní docházky se řídí § 36 až § 43 školského zákona.

 

Organizace základního vzdělávání

Organizaci základního vzdělávání včetně možnosti zřízení přípravných tříd základní školy upravuje § 46 a § 47 školského zákona. Průběh základního vzdělávání se řídí § 49 a 50 školského zákona. Podrobnosti o organizaci a průběhu základního vzdělávání stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

 

Hodnocení výsledků vzdělávání

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí § 51 až § 53 školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

 

Získání stupně vzdělání a ukončení základního vzdělávání

Získání stupně vzdělání se řídí § 45 školského zákona a ukončení základního vzdělávání § 54 a § 55 školského zákona.

 

 

 

 

Pojetí a cíle základního vzdělávání

 

Pojetí základního vzdělávání

Základní vzdělávání navazuje na předškolní vzdělávání a na výchovu v rodině. Je jedinou etapou vzdělávání, kterou povinně absolvuje celá populace žáků ve dvou obsahově, organizačně a didakticky navazujících stupních vzdělávání.

Základní vzdělávání na 1. stupni usnadňuje svým pojetím přechod žáků z předškolního vzdělávání a rodinné péče do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Je založeno na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka (včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami). Vzdělávání svým činnostním a praktickým charakterem a uplatněním odpovídajících metod motivuje žáky k dalšímu učení, vede je k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézat vhodný způsob řešení problémů.

 

Základní vzdělávání vyžaduje na 1.stupni podnětné a tvůrčí školní prostředí, které stimuluje nejschopnější žáky, povzbuzuje méně nadané, chrání i podporuje žáky nejslabší a zajišťuje, aby se každé dítě prostřednictvím výuky přizpůsobené individuálním potřebám optimálně vyvíjelo v souladu s vlastními předpoklady pro vzdělávání. K tomu se vytvářejí i odpovídající podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Přátelská a vstřícná atmosféra vybízí žáky ke studiu, práci i činnostem podle jejich zájmu a poskytuje jim prostor a čas k aktivnímu učení a k plnému rozvinutí jejich osobnosti. Hodnocení výkonů a pracovních výsledků žáků musí být postaveno na plnění konkrétních a splnitelných úkolů, na posuzování individuálních změn žáka a pozitivně laděných hodnotících soudech. Žákům musí být dána možnost zažívat úspěch, nebát se chyby a pracovat s ní.

V průběhu základního vzdělávání žáci postupně získávají takové kvality osobnosti, které jim umožní pokračovat ve studiu, zdokonalovat se ve zvolené profesi a během celého života se dále vzdělávat a podle svých možností aktivně podílet na životě společnosti.

 

Cíle základního vzdělávání

 

Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů:

 

·         umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení

 

·         podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

 

·         vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci

 

·         rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých

·         připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti

 

·         vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě

 

·         učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný

 

·         vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi

 

·         pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci

 

 

Školní vzdělávací program ( dále ŠVP) vychází z Ramcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání ( RVP ZV).

 

Rámcový vzdělávací program :

·         vychází z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě

·         vychází z koncepce celoživotního učení

·         formuluje očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání

·         podporuje pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání

 

 

Principy RVP ZV:

·         navazuje svým pojetím na RVP PV a je východiskem pro koncepci rámcových vzdělávacích programů pro střední vzdělávání

·         vymezuje vše, co je společné a nezbytné v povinném základním vzdělávání žáků, včetně vzdělávání v odpovídajících ročnících víceletých středních škol

·         specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by měli žáci dosáhnout na konci základního vzdělávání

·         vymezuje vzdělávací obsah – očekávané výstupy a učivo

·         zařazuje jako závaznou součást základního vzdělávání průřezová témata s výrazně formativními funkcemi

·         podporuje komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu, včetně možnosti jeho vhodného propojování, a předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů, odlišných metod a forem výuky ve shodě s individuálními potřebami žáků

·         umožňuje modifikaci vzdělávacího obsahu pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

·         je závazný pro všechny střední školy při stanovování požadavků přijímacího řízení pro vstup do středního vzdělávání

 

Tendence ve vzdělávání navozované a podporované Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání :

·         zohledňovat při dosahování cílů základního vzdělávání potřeby a možnosti žáků

·         uplatňovat variabilnější organizaci a individualizaci výuky podle potřeb a možností žáků a využívat vnitřní diferenciaci výuky

·         vytvářet širší nabídku povinně volitelných předmětů pro rozvoj zájmů a individuálních předpokladů žáků

·         vytvářet příznivé sociální, emocionální i pracovní klima založené na účinné motivaci, spolupráci a aktivizujících metodách výuky

·         prosadit změny v hodnocení žáků směrem k průběžné diagnostice, individuálnímu hodnocení jejich výkonů a širšímu využívání slovního hodnocení

·         zachovávat co nejdéle ve vzdělávání přirozené heterogenní skupiny žáků a oslabit důvody k vyčleňování žáků do specializovaných tříd a škol

·         zvýraznit účinnou spolupráci s rodiči žáků.

 

 

 

3. Charakteristika ŠVP

Co chceme ?

♦ Aby u nás ve škole bylo dobře žákům i učitelům

♦ Být moderní školou

♦ Společně poznávat, prožívat a tvořit v bezpečném prostředí uvnitř i vně školy

 

 

3.1. Cíle vzdělávání

 

Základní vzdělávání má žákům pomoci získávat a postupně zdokonalovat klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání.

 

1. Osvojit si strategii učení a být motivován pro celoživotní učení

2. Tvořivě myslet, logicky uvažovat a řešit problémy

3. Všestranně a účinně komunikovat

4. Spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých

5. Projevovat se jako svobodná a zodpovědná osobnost

6. Projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, vnímavost a citlivé

vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě

7. Aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví

8. Tolerance a ohleduplnost k jiným lidem

9. Poznání svých možností, životní a profesní orientace

 

 

 

3.2. Klíčové kompetence

 

Klíčové kompetence jsou souhrnem vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj.

 

Pro žáky i pro pedagogy naší školy jsme zvolili základní postupy směřující k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků :

 

1. Kompetence k učení

Pedagog :

○ integruje učení do smysluplných celků

○ rozvíjí u žáků schopnost samostatné práce ( zadávání samostatných úkolů )

○ pěstuje návyk sebekontroly, vlastního hodnocení a kritického přístupu k výsledkům práce

Žák :

● nachází souvislosti mezi učivem a aplikuje je v praktickém životě, využívá informační

technologie

●nové poznatky vyvozuje na základě osobní zkušenosti a řízené činnosti ( činnostní učení)

●vyhledává informace z různých informačních zdrojů, posuzuje je

a využívá je v dalším učení

● uvědomuje si potřebu spolupracovat a navazovat na práci druhých

● nachází způsoby vedoucí k odstranění nedostatků

 

2. Kompetence k řešení problémů

Pedagog :

○ využívá vhodných metod k rozvoji kreativity žáků ( projektové vyučování, kooperativní

učení …)

○ předkládá žákům problémy vázané na učební látku i každodenní život

Žák :

● užívá základní myšlenkové operace ( srovnávání, třídění, zobecňování, abstrakci, syntézu,

analýzu

● stanovuje vhodný způsob řešení problémů, vyhodnocuje jeho správnost, nenechá se

odradit počátečním nezdarem

● osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných problémových situací

3. Kompetence komunikativní

Pedagog :

○ klade důraz na stručné, logické a výstižné vyjadřování v písemném i ústním projevu

○ seznamuje žáky se základními prostředky komunikace verbální i nonverbální

○ uskutečňuje diskuse

Žák :

● prezentuje své názory a svou práci na veřejnosti

● vyjadřuje se kultivovaně

● hovoří k věci

● obhajuje své stanovisko vhodnými argumenty

 

 

4. Kompetence sociální a interpersonální

Pedagog :

○ zařazuje práci ve dvojicích a skupinách

○ společně s žáky vytváří pravidla týmové práce a řídí se jimi

○ upevňuje dobré mezilidské vztahy ( organizování akcí společných pro 1. ročník a MŠ,

1. – 5. ročník ……)

○ podporuje potřebu pozitivních citů v chování jedince, jeho jednání a prožívání

životních situací a jejich sdílení s ostatními

○ podporuje potřebu sdílet zážitky s ostatními lidmi a dělit se s nimi o nové dojmy

○ organizuje třídní a školní akce vedoucí k vytvoření pocitu sounáležitosti, dobrých

vztahů mezi žáky a navození důvěry mezi učitelem a žákem

Žák :

● organizuje, radí se, rozhoduje, kontroluje a prezentuje výsledky své práce ve skupině

● neubližuje mladším spolužákům

● má radost z úspěchu spolužáků

● v případě potřeby vyslechne spolužáka, poradí mu a pomůže

● nachází citlivý vztah ke svému prostředí a přírodě

 

5. Kompetence občanské

Pedagog :

○ klade důraz na ohleduplnost, zdvořilost, úctu, kultivované vystupování a slušné

chování k druhým lidem

○ prosazuje ideály svobody a důstojnosti člověka, lidská práva, solidaritu a toleranci

jako základní životní hodnoty ( charitativní akce …)

○ podporuje vlastní sebedůvěru u žáků ( poskytnutí prostoru pro prezentaci dovedností žáků)

○ jedná s úctou a respektem se všemi dětmi bez rozdílu rasy, náboženství, kultury a

rodinného zázemí

Žák :

● nachází vlastní chyby, poučí se z nich a omluví se

● respektuje různá stanoviska, čerpá poučení z toho, co si druzí myslí, říkají a dělají

● zná svá práva i povinnosti, samostatně se rozhoduje a nese důsledky svých rozhodnutí

● uznává rovnocennost všech etnických skupin a kultur, poznává jejich kulturu a

duchovní hodnoty

6. Kompetence pracovní

Pedagog :

○ vyžaduje dodržování pravidel bezpečného chování ve škole i mimo ni

○ zapojuje žáky do činností a aktivit školy podporujících zdraví a do propagace

zdravého životního stylu

○ vytváří preventivní programy s cílem podporovat duševní i sociální zdraví jedince

Žák :

● uplatňuje v běžném životě některé složky zdravého životního stylu

 

 

 

 

3.3. Průřezová témata

 

Průřezová témata procházejí napříč všemi vzdělávacími oblastmi. Charakteristiky průřezových témat jsou rovněž uvedeny v RVP ZV.

 

3.3.1. Osobnostní a sociální výchova

3.3.2. Výchova demokratického občana

3.3.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

3.3.4. Multikulturní výchova

3.3.5. Environmentální výchova

3.3.6. Mediální výchova

3.3.1. Osobnostní a sociální výchova

◙ osobnostní rozvoj

◙ sociální rozvoj

◙ morální rozvoj

 

Osobnostní rozvoj

·         Rozvoj schopností poznávání

·         Sebepoznání a sebepojetí

·         Seberegulace a sebeorganizace

·         Psychohygiena

·         Kreativita

 

Sociální rozvoj

·         Poznávání lidí

·         Mezilidské vztahy

·         Komunikace

·         Kooperace a kompetice

 

Morální rozvoj

·         Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

·         Hodnoty, postoje, praktická etika

 

 

3.3.2. Výchova demokratického občana

·         Občanská společnost a škola

·         Občan společnost a stát

·         Formy participace občanů v politickém životě

·         Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

 

3.3.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

·         Evropa a svět nás zajímá

·         Objevujeme Evropu a svět

·         Jsme Evropané

 

3.3.4. Multikulturní výchova

·         Kulturní diference

·         Lidské vztahy

·         Etnický původ

·         Multikulturalita

·         Princip sociálního smíru a solidarity

 

3.3.5. Environmentální výchova

·         Ekosystémy

·         Základní podmínky života

·         Lidské aktivity a problémy životního prostředí

·         Vztah člověka k prostředí

 

3.3.6. Mediální výchova

·         Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

·         Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

·         Stavba mediálních sdělení

·         Vnímání autora mediálních sdělení

·         Fungování a vliv médií ve společnosti

·         Tvorba mediálního sdělení

·         Práce v realizačním týmu

 

 

Přehled průřezových témat v jednotlivých ročnících je zpracován v příloze č.1.

 

 

3.4. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, jeho rodičů a školského poradenského zařízení. V rámci školy jde pak především o spolupráci třídního učitele, ostatních vyučujících žáka, výchovného poradce a vedení školy. Tito jmenovaní spolu s pracovníky školských poradenských zařízení budou spolupracovat při řešení problémů týkajících se vzdělávání těchto dětí. Velký význam pro úspěšné vzdělávání má spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou žáka. Za nutné také považujeme stálé zkvalitňování odbornosti pedagogických pracovníků.

3.4.1. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením

Vycházíme ze zákona č. 561/2004, vyhlášky č. 73/2005 a z RVP ZV, kapitoly č.8, kde jsou popsány možnosti a podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

O zařazení dítěte do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči či zákonnými zástupci žáka na základě lékařského a speciálně-pedagog. vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy ( architektonické řešení, možnost asistenta pedagoga, počet žáků ve třídě, zabezpečení materiálně technickým vybavením školy apod.) i místním specifikům ( dopravní obslužnost,dostupnost zdravotně sociální péče, atd.)

 

Zásady práce pro žáky se zdravotním postižením :

·         respektování zvláštností a možností žáka

·         včasné poskytnutí speciální pomoci (čím dříve, tím lépe)

·         dodržení jednotlivých vývojových etap (důležité je „nepřeskakovat“)

·         utvoření optimálního pracovního prostředí včetně vstřícné přátelské atmosféry

·         zajištění kompenzačních a didaktických pomůcek

·         užívání speciálních metod a forem při práci

·         dbáme na to, aby dítě mohlo své znevýhodnění kompenzovat i jinými činnostmi, v nichž je úspěšné ( zásada všestrannosti)

·         snaha zapojit žáka do všech vzdělávacích aktivit (zásada soustavnosti)

Za nezbytnou spolupráci s odborným pracovištěm považujeme :

·         seznámení všech pedagogů, ale i spolužáků, s daným postižením žáka

·         dohoda s rodiči a odborným pracovištěm na možnostech úzké spolupráce

·         vysvětlení a objasnění způsobu hodnocení žáka

·         zabezpečení potřebných kompenzačních a didaktických pomůcek

·         zajištění odborné literatury

 

3.4.2. Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním

Při diagnóze specifické poruchy učení postupujeme následovně :

 

·         seznámení všech pedagogů s poruchou žáka a s jejími specifiky

·         dohodneme se s rodiči na možnostech úzké spolupráce

·         vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení žáka a možnostmi úlev

·         vypracujeme individuální vzdělávací plán

·         seznámíme spolužáky s rozdílným způsobem hodnocení

·         zajistíme žákovi potřebné pomůcky

 

Zásady pro práci s dětmi se specifickými poruchami učení :

·         kladení reálných cílů, postupné zvyšování nároků

·         podporování snahy, pochvala při sebemenším zlepšení výkonu, nedostatky neporovnávat s ostatními

·         dodržení častých přestávek, střídání pracovního tempa

·         odstranění rušivých vlivů při práci

·         navození příjemné a soustředěné atmosféry při práci

·         vyhledávání činností, ve kterých může být žák úspěšný

·         zařazování relaxačního cvičení

Při práci s dětmi se specifickými poruchami učení je velmi důležité získat pro spolupráci jejich rodiče, bez kterých nelze dosáhnout úspěchu.

 

3.4.3. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním

 

Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně i jazykově odlišného. Hlavním problémem bývá zpravidla i nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka.

 

Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním :

·         v případě potřeby vypracování individuálního vzdělávacího plánu

·         vytvoření příznivého klimatu ve školním prostředí

·         zajištění specifických učebnic a pomůcek

·         volba odpovídajících metod a forem práce

·         případná pomoc asistenta pedagoga

·         nastolení pravidelné spolupráce s rodinou a odborným pracovištěm

 

 

3.5. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných

 

Identifikace mimořádného nadání je dlouhodobý proces. Jde především o pozorování žáků ve školní práci, rozbor výsledků práce žáka, hodnocení testů a úloh, rozhovory se žákem a jeho rodiči. Především u žáků do 9 let je náročné jednoznačně stanovit, zda se jedná o mimořádné nadání, nebo o nerovnoměrný ( zrychlený) vývoj, který se postupně může vyrovnávat s věkovou normou a ve výsledku se může pohybovat v pásmu lepšího průměru.

Pomoc při identifikaci a následné péči o mimořádně nadaného žáka mohou učitelům se souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců žáka poskytnout psychologové v síti pedagogicko-psychologických poraden.

 

Specifika mimořádně nadaných žáků :

·         žák svými znalostmi přesahuje stanovené požadavky

·         problematický přístup k pravidlům školní práce

·         tendence k vytváření vlastních pravidel

·         sklon k perfekcionismu a s tím související způsob komunikace s učiteli, který může být i kontroverzní

·         vlastní pracovní tempo

·         vytváření vlastních postupů řešení úloh, které umožňují kreativitu

·         malá ochota ke spolupráci v kolektivu

·         rychlá orientace v učebních postupech

·         záliba v řešení problémových úloh zvláště ve spojitosti s vysokými schopnostmi oboru

·         kvalitní koncentrace,dobrá paměť, hledání a nacházení kreativních postupů

·         vhled do vlastního učení

·         zvýšená motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky, především ve vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte

·         potřeba projevení a uplatnění znalostí a dovedností ve školním prostředí

 

Pro vytváření pozitivního klimatu mimořádně nadaným žákům je zapotřebí dostatek vnímavosti okolí ke specifikům žáka.

 

Možné úpravy způsobů výuky mimořádně nadaných žáků :

·         individuální vzdělávací plán

·         doplnění, rozšíření a prohloubení vzdělávacího obsahu

·         zadávání specifických úkolů

·         zapojení do samostatných a rozsáhlejších prací a projektů

·         vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech

·         účast ve výuce některých předmětů se staršími žáky

 

Při vzdělávání mimořádně nadaných žáků by měl způsob výuky žáků vycházet důsledně z principů individualizace a vnitřní diferenciace.

 

 

 

4. Učební plán

 

Vzdělávací oblast
Vzdělávací obor

( předmět)

Ročník – hodinová dotace

1.

2.

3.

4.

5.

celkem

Jazyk a jazykovákomunikace Český jazyk a literatura

9

9

9

7

7

41

Anglický jazyk

1

3

3

3

10

Matematika a její aplikace Matematika

4

5

5

5

5

24

Informační a komunikační technologie Informatika

1

1

Člověk a jeho svět Prvouka

2

2

3

7

Vlastivěda

2

2

4

Přírodověda

2

2

4

Umění a kultura Hudební výchova

1

1

1

1

1

5

Výtvarná výchova

1

1

1

2

2

7

Člověk a zdraví
Tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

Člověk a svět práce Pracovní činnosti

1

1

1

1

1

5

Celkový počet hodin

20

22

25

25

26

118

 

 

 

Disponibilní časovou dotaci jsme rozložili do vzdělávacích oblastí tak,že jsme posílili o 3 vyučovací hodiny předmět český jazyk a literatura, anglický jazyk o 1 hodinu ve 2. ročníku, vzdělávací oblast Člověk a jeho svět o 3 vyučovací hodiny a matematiku o 1 vyučovací hodinu. V 5. ročníku je nově zaveden předmět Informatiky.

 

Obecné poznámky :

Základní vyučovací jednotkou nemusí být vždy vyučovací hodina

(45 min.), vyučující mají právo délku vyučovací jednotky aktuálně upravit dle potřeb žáků např. při integraci předmětů, při projektech apod. , ale musí přitom dodržet časovou proporci jednotlivých předmětů v týdnu a zásady hygieny školní práce ( přestávky, relaxace atd.)

 

 

 

5. Vzdělávací oblasti, vzdělávací obsah, vyučovací předměty

 

Vzdělávací obsah je v naší škole rozdělen do sedmi vzdělávacích oblastí :

 

▪ Jazyk a jazyková komunikace : Český jazyk a literatura, cizí jazyk

▪ Matematika a její aplikace : Matematika

▪ Informační a komunikační technologie : Informatika

▪ Člověk a jeho svět : Prvouka, Vlastivěda, Přírodověda

▪ Umění a kultura : Hudební výchova, Výtvarná výchova

▪ Člověk a zdraví : Tělesná výchova, Výchova ke zdraví

▪ Člověk a svět práce : Pracovní činnosti

 

Vzdělávací obsah je dále členěn na 1. období (1. až 3. ročník) a 2. období ( 4. a 5. ročník). Vzdělávací obsah je tvořen očekávanými výstupy a učivem.

Očekávané výstupy mají činnostní povahu, jsou prakticky zaměřené, využitelné v běžném životě a ověřitelné. Na konci 3. ročníku jsou očekávané výstupy orientační (nezávazné), na konci 5. ročníku jsou závazné.

Učivo je strukturováno do jednotlivých tematických okruhů (témat, činností) a je chápáno jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů. Učivo je dále rozpracováno do jednotlivých ročníků a je závazné.

Vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů je rozčleněn do vyučovacích předmětů a rozpracován v učebních osnovách tak, aby bylo zaručeno směřování k rozvoji klíčových kompetencí.

 

Charakteristika jednotlivých vzdělávacích oblastí je uvedena v RVP ZV.

 

Pro jednotlivé vyučovací předměty používáme tyto zkratky:

 

Čj – Český jazyk a literatura Př – Přírodověda

Aj – Anglický jazyk I – Informatika

M – Matematika Hv – Hudební výchova

Prv – Prvouka Vv – Výtvarná výchova

Vl – Vlastivěda Tv – Tělesná výchova

Pč – Pracovní činnosti

Více zde: http://zsmetylovice.webnode.cz/skolni-vzdelavaci-program/